| Úvod | Tělesná cvičení | Pohybové schopnosti | Zákony ontogeneze | Morfologická stavba | Metodologie a statistika |
| Prenatální období | Dětství | Dospívání | Dospělost | Stáří |
1) Motorický vývoj: |
|
| -fylogeneze: | miliony let trvající vývoj člověka (zvláštní kapitola je vývoj během společensko-historického vývoje lidstva) |
| -ontogeneze: | vývoj individuální trvající řádově desítky let (aktuální geneze je pak vývoj trvající hodiny, či dny) |
| -růst: | kvantitativní (měřitelné) změny především v období po dospělost |
| -vývoj: | -kvalitativní změny (motorika) |
| -rozvoj: | -záměrně a kontrolovaně navozený vývoj některé z funkčních či jiných funkcí organismu |
2) Zákony vývoje: |
| A Zákon celistvosti a jednoty organismu: změny motorických funkcí jsou v úzké souvislosti s ostatními (síla -hormonální změny). |
|
B Zákon nezvratnosti a neopakovatelnosti: časová posloupnost ireversibilních změn (stadia, fáze, etapy vývoje). |
|
C Zákon diferenciace a specializace: buněčná (svalový průřez), orgánová (plíce), funkční (protaženost) diferenciace vlivem fyzické aktivity (diferenciace roste s věkem). |
|
D Zákon nerovnoměrnosti: přírůstek vývojových změn je v různých obdobích různý (dětství, pubescence). |
| E Zákon asynchronie: periodicita (střídání období rychlého vývoje a období relativního klidu), alternace (střídání ve vývoji jednotlivých orgánů, funkcí, atd. - viz. Senzitivní období) |
|
F Zákon jednoty organismu a prostředí: vývoj je biologický děj se kterým souvisí socializace (vzájemné působení vnitřních a vnějších vlivů), atmosféra společnosti a rodiny ovlivňuje kvalitu a kvantitu dětské motoriky). |
3) Sekvenční pravidla motorického vývoje (Gessell, 1945): |
|
A Princip kefalokaudální: směr vývoje od hlavy k patě (poměr růstu, motorický vývoj - vztyčení hlavy, sed, ..). |
|
B Princip centrálně periferní: směr vývoje od centra k periferii (kyčel, koleno, kotník, prsty). |
|
C Princip recipročního propojení: současný vývoj protilehlých struktur (flexor - extenzor). |
|
D Princip funkční asymetrie: vyšší stupeň motorického vývoje, tzv.laterální preference (rukovost, nohovost, točivost,) |
|
E Princip individualizace: jedinečnost o neopakovatelnost jedince v celém jeho vývoji |
| F Princip autoregulační fluktuace: vývoj neprobíhá přímočaře ale osciluje podél spirály, náhodné kolísání (fluktuace) vyrovnává organismus sám pomocí autoregulace. |
4) Sledování motorického vývoje: |
||
| A Růstové studie: | 1) Průřezové sledování: | jeden rok provedeno měření všech ročníků (srovnávací studie) |
| 2) Longitudinální sledování: | každý rok provedeno měření u dané skupiny (vývojové nomografy pro predikci individuálního vývoje, kasuistika - sledování n = 1) | |
| 3) Smíšené sledování: (průřezové a longitudinální) | každý rok je změřeno více ročníků (1,3,5,7 - a takto 3.roky po sobě), postupně se naměřená data doplní | |
| 4) Sledování s časovým zpožděním: | měření po dosažení daného věku (skupinový populační trend, výška za posledních 50 let o 8 cm) | |
| B Vývojové změny: | Růstová (vývojová) křivka: | Zaznamenáváme tělesnou výšku a tělesnou hmotnost v čase. Pro porovnání slouží růstové grafy sestrojené na základě celostátních antropologických výzkumů. Tak je možné vyhodnotit normalitu vývoje (biologický věk). |
| Růstové grafy tak jak je uvádí Lhotská a kol. (1993). | |
| Chlapci: | Dívky: |
 |
 |
| C Kalendářní a biologický věk | |
| - kalendářní věk: | určujeme odečtením datumu narození od data měření (celé roky a za desetinou čárou převedené dny = x / 365) |
| - biologický věk: | můžeme určit několika způsoby. Nejčastější jsou následující: růstový, zubní, kostní, vývinový, proporcionální věk |
| Růstový věk | na základě predikce tělesné výšky a porovnáním s růstovým grafem (viz výše) můžeme stanovit biologický věk | syn = (1,111 . výška matky + 1,024 výška
otce) . 0,5
dcera = (1,021 . výška matky + 0,994 . výška otce) . 0,5 |
| Zubní věk | na základě počtu prořezaných zubů druhého chrupu | |
| Kostní věk | stanovíme na základě rtg. snímku zápěstních kůstek | 1) pomocí standardních snímků v
atlase porovnáme a určíme kostní věk
2) pomocí osifikačního stadia každé zápěstní kůstky |
| Vývinový věk | stanovujeme podle stavu podlavní zralosti (sekundární pohlavní znaky) | |
| Proporcionální věk | určujeme pomocí délek a obvodů jednotlivých proporcí lidského těla |
| D Logistická křivka postnatálního vývoje (Měkota, Kovář a Štěpnička, 1988): |
 |
| Většina vlastností organismu má obdobný vývojový průběh. Aktuální vývoj je možné charakterizovat pomocí následujících trendů motorického vývoje. |
| E Trendy motorického vývoje: |
| konstantní trend |  |
akcelerační trend |  |
| retardační trend |  |
||
| pozitivní trend |  |
pozitivní asymptotický trend |  |
| negativní trend |  |
negativní asymptotický trend |  |
5) Činitelé vývoje: |
||
| A Faktory vývoje: | Variabilita: | proměnlivost v průběhu motorického vývoje |
| Individualita: | jedinečnost a neopakovatelnost jedince | |
| Vrozené předpoklady (biogenetický základ): | - dědičnost (genetická
výbava jedince)
- negenetické složky (paragenetické): vliv prostředí těla matky v prenatálním vývoji |
|
| Prostředí: | exogenní činitel vývoje (sociální dědičnost = předávání zkušeností a výsledků z pok. na pokolení) | |
| Aktivita jedince: | hybná síla, která je nutnou podmínkou vývoje každého organismu | |
| B Vliv dědičnosti a prostředí | V současnosti jsou dva základní názory na vliv dědičnosti. Je to problém označovaný jako Nature-nurture, vrozené-získané. | |
| hereditaristé (heredity - dědičnost) | Ti předpokládají, že hlavní vliv má vliv má dědičnost | |
|
environmenalisté (environment prostředí)
|
Ti upřednostňují vliv prostředí jako hlavního činitele vývoje. | |
| C Vývojové hypotézy (Měkota, Kovář a Štěpnička, 1988) |
1) V průběhu života se podíl vlivu dědičnosti na variabilitě vývoje jednotlivých vlastností mění: |
 |
|
| 2) Jedinci, kteří jsou v populaci extrémní, podléhají většímu vlivu dědičnosti: | |
 |
|
| 3) Elementární a fylogeneticky starší vlastnosti jsou v průběhu ontogeneze pod silnějším vlivem dědičnosti: | |
 |
|
| C Způsob ovlivnění: | Geny -> Specifické bílkoviny ->Znaky metabolismu neproteinových složek -> Buněčné organoidy a buňky -> Tkáně -> Orgány -> Morfologická struktura -> Funkční vlastnosti organismu. |
|
5) Periodizace lidského věku: |
|
| Prenatální období | ||
| Nitroděložní vývoj | stadium prvních projevů života pohybem | 280 dní před narozením |
| Dětství | ||
| 1. Novorozenectví | stadium vrozených reflexních pohybů | 6.týdnů |
| 2. Kojenectví | stadium vývoje vzpřimování , uchopování a lokomoce | 6.týdnů až 1.rok |
| 3. Rané dětství | stadium vývoje chůze, běhu a manipulace s předměty | 1 až 3 roky |
| 4. Předškolní dětství | stadium rozvoje nových, převážně celostních pohybů | 3 až 7 let |
| 5. Školní dětství | stadium zvýšené motorické učenlivosti | 7 až 11 let |
| Dospívání | ||
| 1. Pubescence | stadium diferenciace a přestavby motoriky | 11 až 15 let |
| 2. Adolescence | stadium integrace a završování motorického vývoje | 15 až 20 let |
| Dospělost | ||
| 1. Mladší dospělost | stadium kulminace motorické výkonnosti | 20 až 30 let |
| 2. Střední dospělost | stadium stabilizované motorické výkonnosti | 30 až 45 let |
| 3. Starší dospělost | stadium poklesu motorické výkonnosti | 45 až 60 let |
| 1. Počáteční stáří | stadium počínající involuce lidské motoriky | 60 až 75 let |
| 2. Pokročilé stáří | stadium involuce lidské motoriky | 75 až 90 let |
| 3. Krajní stáří | stadium úpadku lidské motoriky | nad 90 let |